Josef Kajetán Tyl (J. K. Tyl)

TVRDOHLAVÁ ŽENA
A ZAMILOVANÝ ŠKOLNÍ MLÁDENEC

Národní báchorka ve 3 jednáních se zpěvy a tanci

Jindřichohradecká činohra 2004

Osoby a obsazení:

ZLATOHLAV, kníže duchů krkonošských                           Viktor Vrabec, j.h.
BARON HRDOPYŠKA                                                      Pavel Körner
PAN VYDŘIDUŠKA, jeho správce                                     Miroslav Šťastný
BARBORA JAHELKOVÁ, pachtýřka na panském mlýně     Hana Liškařová
TEREZKA, její dcera                                                            Andrea Černá, j.h.
MADLENKA, děvečka                                                        Lenka Harudová
KUBA, pacholek                                                                  Vlastimil Hanuš
JAN PĚNKAVA, školní mládenec                                        Miloslav Krejsa, j.h.
NOŽEJČEK, toulavý šlejfíř                                                   Václav Staněk
EZECHIEL, chudý žid                                                           Antonín Kaška, j.h.
LOUKOTA, rychtář                                                              Pavel Prudil
Vašek                                                                                   Vlastimil Hanuš ml.
Skalní duchové a vesnický lid                                                 Ladislava Ratajová
                                                                                             Josef Smrčka
                                                                                             Ivana Bedáňová
                                                                                             Karolína Bedáňová
                                                                                             Kateřina Lišková
                                                                                            Kateřina Líbalová
                                                                                             Radka Štěbetáková
                                                                                             Karel Oupor
                                                                                             Lukáš Kaška
Prologus                                                                                Josef Nechutný j.h.
                                                                                             Martin Chmelař j.h.
Děti                                                                                       Adélka Ratajová
                                                                                             Bohdanka Křiklánová
                                                                                             Terezka Körnerová
Vesničané                                                                              Baráčnická obec

Režie:                                                                                     Josef Nechutný
6. premiéra Jindřichohradecké činohry 1. července 2004
O divadelní hře: J. K. Tyl - Tvrdohlavá žena:
Tvrdohlavá žena - hra, jejímž autorem je J.K.Tyl, měla premiéru v roce 1849, tedy v době, kdy byl nad Prahou vyhlášen druhý stav obležení, ovzduší bylo prostoupeno ideovými zmatky a cenzurními zásahy. J.K.Tyl v této hře tak využívá možnosti promluvit z jeviště k národu česky, o českém národě, jeho právech, tradicích, ideálech, ale i o povinnostech. Tvrdohlavá žena může být označena za kriticky nejostřejší z Tylových báchorek. Tóny českého národního sebevědomí zaznívají zde nejvroucněji. J.K.Tyl spojuje realistické prvky s pohádkovými motivy. Za vnější podobou pohádkových motivů lze vidět obzor tehdejší reality. Zlatohlav, představitel síly, vládce hor, je pomocníkem těm, kteří usilují o své štěstí. J.K.Tyl ale dává Zlatohlavovi možnost, aby se vyjadřoval i k dobovým politickým nadějím a zklamáním českého národa. Neodmyslitelným motivem báchorek je i obraz české přírody, která je spojujícím článkem mezi realitou a pohádkovostí. Máme za to, že tato 155 let stará Tylova báchorka je v mnoha věcech aktuální i v dnešní době.
Obsah divadelní hry: J. K. Tyl - Tvrdohlavá žena:
Děj této národní divadelní báchorky se odehrává v Krkonoších, jimž vládne Krakonoš, jinak německy zvaný Líbrcoul nebo též správně česky Zlatohlav. A samotná hra pojednává o tvrdohlavé pachtýřce (nájemkyni) na panském mlýně Jahelkové, která brání svůj mlýn před všemi muži, protože se bojí, aby si nenamluvili její jedinou dceru Terezku. Mlynářka je totiž z vlastní zkušenosti přesvědčena, že muži jsou nestálí, a že by byla Terezka nešťastná, kdyby ji opustili. O Terezku se vážně zajímá školní mládenec Pěnkava, a Terezce Pěnkava také není lhostejný. Zlatohlav, kníže krkonošských duchů, chce Terezce a Pěnkavovi pomoci. Nejdříve zajistí jejich setkání. Když na to mlynářka přijde, začne se hrozit, že Terezka nemá rozum, když si začíná s mužským, jako je Pěnkava, který nemá ani peníze ani postavení. Pěnkava se snaží mlynářce marně vysvětlit, že Terezku miluje. Mlynářka mu slíbí, že mu Terezku dá, pokud jí dokáže, že ji opravdu miluje. Zlatohlav nahrává Pěnkavovi různé situace, aby mohl mlynářce dokázat, že si Terezku zaslouží. Zlatohlav zařídí, že Hrdopyška, majitel panství pod Krkonošemi, nabídne Pěnkavovi místo učitele, po kterém Pěnkava touží, protože by tím zajistil budoucnost sobě i Tezerce, a aby mohl by požádat o její ruku. Jelikož mu však Hrdopyška klade podmínku, že si musí vzít jeho komornou, Pěnkava místo odmítne. To však mlynářce nestačí, a odůvodní to tím, že ji mohl odmítnout, protože se mu nelíbila. Zlatohlav se rozzlobí, a poručí svým duchům, aby zapálili mlýn. Pěnkava při požáru zachrání Terezce život, ale i to je mlynářce málo, protože to byla jeho křesťanská povinnost, a že to žádnou lásku nedokazuje. Přesvědčí Terezku, aby s ní zůstala, pak s Terezkou sbalí ranečky a odejdou do světa. Pěnkava jde s nimi, aby měl příležitost mlynářce dokázat, že Terezku opravdu miluje. Když sbírá v lese jahody, opět ho potká Zlatohlav, převlečený za mysliveckého mládence, ale tentokráte zmate jeho kroky, aby už netrefil zpátky k mlynářce. Ta mezitím dojde s Terezkou do hospody, kde se shledá se svým bývalým pacholkem Kubou a služkou Madlenkou, kteří se vzali a hospodu si pronajali. Tam si mlynářka Madlence postěžuje, jak už byla téměř rozhodnutá Terezku Pěnkavovi dát, ale on jí utekl s nejhodnotnější krosnou, kterou měli. Madlenka mlynářku ujistí, že zloděj není, protože krosnu k nim do hospody přinesl starý Žid Ezechiel, který ji našel v lese. Po chvíli přijde nic netušící Pěnkava, a chce nalít. V tom si všimne Terezky s mlynářkou, ale než stačí něco říct, do hospody vejde Nožejček, a v Mlynářce pozná ženu, od které pro její hrozné chování utekl. Mlynářka ho také pozná a společně se usmíří. Mlynářka představí Nožejčkovi jeho dceru, a ten pak dovolí Pěnkavovi, aby si vzal Terezku. Zlatohlav se svými duchy pak obnoví mlýn do původní podoby.
Hra se zabývá i aktuálními politickými tématy: prohlášení konštituce (tou se neustále ohání pacholek Kuba), židovská problematika (scéna Žida Ezechiela s rychtářem Loukotou, když přináší Pěnkavovu ztracenou nůši do hospody). Více o aktuální politické situaci je dočtete v článku J.K.Tyla z Pražského posla z roku 1848 na této stránce dole.
Fotografie z představení Tvrdohlavá žena:
Obrázky Josefa Kajetána Tyla:
Josef Kajetán Tyl
J. K. Tyl - životopis najdete zde:
Pro školy uvádíme pořad Putování Josefa Kajetána Tyla
Novinový článek J.K.Tyla v době vzniku hry Tvrdohlavá žena:
Teď se ale podívejme, co se stalo z občana po prohlášení konštituce, neb co z něho alespoň bude, až se přislíbená konštituce vypracuje a do života uvede. Teď je občan svobodným člověkem a nikdo nesmí nad ním pána dělat, leda zákon, který on si ale skrze své zástupce na sněmu sám udělá; vláda jenom dohlíží, aby se každý zákon zachovával. Teď musí občan vědět, proč a zač má daně odvádět; žádný tajný ouřad nesmí jeho řeči, jeho kroky stíhat; nikdo mu nesmí bránit, kdyby si chtěl veřejným spisem nebo v novinách na něco postěžovat, není hanebná cenzura; nikdo nesmí na pouhé udání osobu jeho zatknout nebo domácnost prohlížet, psaní otvírat: pro pouhý rod nemá před ním člověk nějaké přednosti; také nebudou platit žádné protekce, a až budou noví zemští ouřadové založení, až bude při soudech veřejné a oustní jednání zavedeno, až nastane obecní zřízení, tu teprve, milý příteli, poznáte, co to je, slout svobodným občanem…
J. K. Tyl - Pražský posel 1848