nic nic nic
nic
Antonín Kaška
umělecká agentura
Jindřichův Hradec
Plzeň
Antonín Kaška - umělecká agentura
Za Rybárnou 56, 301 00 Plzeň, Czech Republic

sídlo firmy: Dělnická 259/III, Jindřichův Hradec
mobil: +420 603 248 491, e-mail: kaska@akaska.cz
Internet URL: www.akaska.cz, www.antonin-kaska.cz, sitemap
Eshop: www.eshop-zemedelske-potreby.cz
Prodejna Zemědělské potřeby Plzeň
nic



Google
Web www.akaska.cz
Jindřichohradecká činohra

Zemědělské potřeby, chovatelské potřeby - potřeby pro dobytek, koně, ovce, kozy, prasata, drůbež, králíky, zvěř, psy, lesnické potřeby, zahradnické potřeby a jezdecké potřeby

Elektrické ohradníky Olli - ohradníky pro všechna domácí i divoká zvířata, elektronické ohradníky, pachové ohradníky
Eshop zemědělské potřeby
Katalog zemědělské potřeby

Vlhkoměry na obilí
Pytle na obilí
Líhně na drůbež
Kurník pro slepice
Škubačka drůbeže
Vakuovačka na potraviny
Sedačka do traktoru
ZPMS = Zemědělské potřeby M+S
Menu této sekce:
| Jindřichohradecká činohra, divadlo Jindřichův Hradec | Historie Jindřichohradecké činohry | Galerie fotografií Jindřichohradecké činohry | Lucerna - obsazení, obsah, Alois Jirásek | Večer tříkrálový - obsazení, William Shakespeare - životopis | Dalskabáty - obsazení, Jan Drda - životopis | Jindřichohradecká romance - obsazení, obsah | Strakonický dudák - obsazení, obsah, J.K.Tyl | Naši furianti - obsazení, obsah, Ladislav Stroupežnický | Tvrdohlavá žena - obsazení, obsah |

Alois Jirásek

LUCERNA

Pohádková hra o dvou dílech

Osoby a obsazení:

Mladá kněžna                                                                               Andrea Černá j.h. 
Dvořan                                                                                         Bohumil Čížek
Vrchní                                                                                          Viktor Vrabec j.h.
Mlynář                                                                                          Vlastimil Hanuš
Jeho bába                                                                                     Květa Máchová
Hanička                                                                                        Kateřina Lišková
Zajíček, učitelský mládenec                                                           Miloslav Krejsa j.h.
Braha, sekerník                                                                             Pavel Prudil
Zima, šumař                                                                                  Josef Smrčka
Sejtko, šumař                                                                                Luboš Lepič
Klásek, šumař                                                                               Václav Staněk
Klásková                                                                                       Ladislava Ratajová
Michal, mladý vodník                                                                     Antonín Kaška j.h.
Ivan, starý vodník                                                                           Josef Nechutný j.h.
Pan Franc                                                                                      Jiří Beniške
Mušketýr                                                                                       Jaroslav Luhan
Žan, služebník                                                                                Josef Hořký
Komorná                                                                                       Karolina Smržová
Kroužilka, rychtář                                                                           Miroslav Malík
Votruba, rychtář                                                                             Karel Oupor
Družice                                                                                           Jitka Studená
Farář                                                                                              Karel Žabka
Družička Liduška                                                                            Adélka Ratajová
Družička Baruška                                                                           Bohdanka Křiklánová
Rychtáři, pacholci                                                                           Baráčnická obec

Režie: Josef Nechutný
Produkce: Pavel Novák, Radim Staněk

2. premiéra Jindřichohradecké činohry 7. července 2000

Stručný obsah divadelní hry: Alois Jirásek - Lucerna:

Divadelní hru Lucerna o čtyřech jednáních napsal Alois Jirásek v roce 1905. Měla premiéru 17. listopadu 1905 v Národním divadle v Praze. Hra byla úspěšná a rázem se stala nejen Jiráskovou nejoblíbenější hrou, ale i nejhranější hrou českou. Časově ji lze zařadit do doby vyvrcholování rozporů uvnitř feudálního řádu, když se sedláci dožadovali zrušení nevolnictví a roboty. Děj Lucerny se odehrává ve mlýně, na zámku, v lese a v lesním zámečku.
Ve starém mlýně žije mlynář Libor se svojí babičkou a schovankou Haničkou. Kolem mlýna se potuluje, do Haničky zamilovaný, vodník Michal. Společnost mu dělá starý vodník Ivan. Jsme svědky, jak se vrchnost snaží odvést Haničku z mlýna, porazit starou lípu, kterou má Libor v úctě a zlomit tak jeho odpor k vrchnosti. V tom okamžiku se na panství přijede podívat kněžna. Poručí si, aby ji mlynář odvedl na starý zámeček, jak praví jeho stará povinnost. Znuděná kněžna, které se Liborova troufalost líbí, je velice okouzlena krásným krajem a prostým životem chudých lidí. Pochopí, co pro vesnický lid znamená jejich svoboda a pro mlynáře jeho lípa. Tak ponechá žít Haničku s Liborem ve mlýně, lípu nenechá porazit a rozbitím lucerny nakonec zruší mlynářovu povinnost.

Noční prohlídky hradem a zámkem Jindřichův Hradec s Bílou paní

Řekli o hře Aloise Jiráska Lucerna:

Měsíc listopad 1905 byl bohatý na události. Zkoušela se Jiráskova „Lucerna“. Její rukopis ležel už delší čas v divadelní kanceláři a ředitel byl nad ním pln rozpaků. Ani titul hra dosud neměla. Podivná hra. V ději rozmlouvali vodníci s lidmi, šlechta se snížila k sedlákům, a přece se nezdála hra být určena dětem. Naprosto neobvyklou formou napsaný tento příběh pokřtil Jaroslav Kvapil titulem „Lucerna“, a pojednou se nad záhadnou prací rozsvítilo. Vypukl dokonce boj o režii, autor si pro ni vyžádal Kvapila. Před premiérou navštívil Alois Jirásek Mikoláše Alše, aby mu nakreslil návrhy pro hastrmany ve hře vystupující. Hráli je Jindřich Mošna a Rudolf Innemann. Aleš hned při přítelově vyprávění načrtl výjev před mlýnicí a oba vodníky, podle nichž se herci později maskovali.
O generální zkoušce panovala v hledišti tísnivá nálada. Režisér, herci, ba i sám autor pochybovali o úspěchu. Večer 17.XI. se ukázalo, že představení vonělo opravdu mateřídouškou Jiráskova kraje. Byl to v Národním divadle jeho největší triumf.

Rudolf Deyl

Svou Lucernou dal Jirásek českému divadlu věno nejkrásnější. V této líbezné pohádce se vyznal ze své vroucí lásky k vlasti, k našemu lidu – a lidé si ji rázem zamilovali. Lucerna se stala jednou z nejmilejších her na našich jevištích. Opravdu působí jako stará lidová píseň, kterou je milo poslouchat. Její melodie hřeje naše srdce a omamuje vůní naší země, lip a mateřídoušky. Je prostá, krásná, průzračně čistá, plná poezie a lidového humoru. A právě ten humor, tak bezprostřední, skrz naskrz lidový, je na ní nejkrásnější.

Zdeněk Štěpánek

Mám napsat něco do programu k Jiráskově Lucerně. Setkávám se s ní od dětství. Rodiče byli náruživí ochotníci, tatínek režíroval a maminka napovídala. Lucerna se v jejich souboru pravidelně opakovala. A tak na moji první Lucernu mě přinesli jako tříletého do zákulisí, ale já to probrečel, protože jsem se bál vodníků. Další se uváděla po šesti letech v přírodním divadle zámecké obory ve Štěnovicích u Plzně. To jsem již seděl s maminkou v nápovědní boudě a moc se mi to líbilo, protože bouda byla zapuštěna v zemi a připomínala bunkr. Za dalších osm let jsem hrál učitelského Zajíčka. Tehdy před zkouškami mě otec zavedl do obory na místo, kde budeme hrát. Zákrut řeky Úhlavy s mohutným dubem, který představoval lípu, za řekou nádherná strmá stráň zalesněná smrkovým mlázím. Tatínek mi tehdy odvyprávěl celou hru, situaci po situaci. Byla to tehdy jedna z nejkrásnějších Luceren, u jaké jsem kdy byl. A když jsem později viděl několik inscenací Lucerny (Štěpánkovu v Národním, Paloušovu v Realistickém, Pistoriovu v Plzni a sám jsem si zahrál šumaře Sejtka v další Beránkově plzeňské inscenaci), na ten večer ve štěnovické oboře jsem si vždycky vzpomněl. Když nám jindřichohradečtí přátelé nabídli spolupráci, moc jsme se nerozmýšleli. I když to od nás bude troufalost a asi velký krajíc, snad se nám společně s Vámi podaří vstoupit do nádherného Jiráskova děje a alespoň chvilku „zase u toho být“.

Josef Nechutný

Lucerna, to jsou pro mne dvě krásné vzpomínky a teď se těším, že přibude třetí. Ta první, to byla inscenace v Plzni, s nádhernou výpravou vynikajícího výtvarníka Helera, v režii pana Pistoriuse, kde jsem hrál Mlynáře. Bylo to někdy v roce 1971, byl jsem mladý, nic jsem neuměl, ale elánu a sebejistoty jsem měl až moc. Druhá vzpomínka na Lucernu se váže na její inscenaci v Praze, v Národním divadle. Kromě toho, že jsem se potkal s nádhernými lidmi – herci, s pány Záhorským, Sovákem, Filipovským a dalšími, jsem prožil nezapomenutelné chvíle při posledním představení v historické budově Národního divadla před rekonstrukcí. Vůbec hrát v budově Národního divadla je zážitek, který bych přál všem hercům naší země. Hrál jsem i na dalších scénách Národního divadla, ale historická budova, to je prostě o něčem jiném. A během zkoušek, těch historek, vzpomínek a vyprávění, moudrostí i rošťáren, to byla škola nad všechny školy. Hrál jsem tam Mlynáře skoro pět let. A toto období patří snad k nejkrásnějším v mém životě. A teď se chystám ke třetí Lucerně, na třetím nádvoří jindřichohradeckého zámku a doufám, že bude základem k trojímu vzpomínání na tuto hru. Jistě to bude stejně krásné rozjímání, někde v budoucnu, jako nad operami, ve kterých jsem jako kluk v Jindřichově Hradci hrál. Prodaná nevěsta, Jakobín, Carmen, Cikánský baron zůstávají v mé paměti s podivným pocitem tajemna a dotýkání se něčeho, co se později, v dospělosti, stalo mým povoláním – posláním. Moc se těším, jak na tuto třetí a doufám ne poslední Lucernu (chtěl bych si ještě někdy později zahrát starého vodníka), tak také na krásné vzpomínky, které mi jistě na toto představení zůstanou.

Viktor Vrabec

Alois Jirásek - životopis

Alois JirásekNarodil se 23. srpna 1851 v Hronově, pochází ze starého selského rodu; jeho otec byl původně tkalcem, pak pekařem. Studoval na německém piaristickém gymnáziu v Broumově, na českém gymnáziu v Hradci Králové a na pražské univerzitě historii. Alois Jirásek žil čtrnáct let v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu. Nalezl tam látku k mnoha prozaickým i dramatickým pracím a vyzrál během této doby v mistra české historické beletrie. Současně přispěl k tomu, že Litomyšl se v době jeho působení stala důležitým mimopražským Kulturním centrem. Z Litomyšle odešel r. 1888 do Prahy, kde působil až do roku 1909 na gymnásiu v Žitné ulici.
Od studenských let poutalo Aloise Jiráska přátelství k Mikoláši Alšovi. V Praze se pak osobně sblížil se spisovateli lumírovského kruhu, mezi něž patřili Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Josef Thomayer, Karel Václav Rais, Zikmund Winter a další.
Literární dráhu zahájil veršovanou tvorbou v národním a vlasteneckém duchu. Svoje prózy pak zaměřoval na realitu současného venkova. Začínal v 70. letech 19. století, za časů ruchovců, psal však ještě ve 20. letech 20. století. Jeho prvním větším literárním pokusem bylo rozsáhlejší historická povídka Skaláci (1875). Rozpětí Jiráskova historického záběru je obdivuhodně široké. Zahrnuje období bájné, předdějinné (Staré pověsti české, které se staly povinnou četbou pro děti a mládež). Mezi nejdůležitější díla patří románové epopeje a kroniky. Obsáhly proměny Čech od počátku husitství po jeho rozpad (v rozlehlých románech Mezi proudy, 1891; Proti všem, 1894; Bratrstvo, 1900 – 1909), tlak rekatolizace (Temno, 1915), vzestup Čech od sklonku 18. století po rok 1848 (F. L. Věk, 1890 – 1907; U nás, 1897 – 1904). Ale my bychom se chtěli věnovat především jeho dramatické tvorbě.
Alois Jirásek získal obrovský úspěch také jako dramatik. Napsal celkem 12 her. Jejich premiéry byly téměř výhradně uváděny v Národním divadle. Ke stále živým jevištním dílům patří trojice historických děl Jan Hus 1911, Jan Žižka 1913, Jan Roháč 1914 a zejména pohádka Lucerna 1905. Zvláštní význam mají dvě Jiráskovy hry ze současnosti, k nimž čerpal námět z venkovského okolí Litomyšle. Je to Vojnarka 1891 a Otec 1894, v nichž se odráží sociální problematika třídně vyhrocené vesnické společnosti konce století.
Alois Jirásek zemřel 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově. Na jeho počest se v Hronově pořádá přehlídka amatérských divadelních souborů Jiráskův Hronov.

Fotografie z představení hry Aloise Jiráska Lucerna:

Andrea Černá jako Kněžna

O divadelní hře J.K.Tyla Tvrdohlavá žena
O divadelní hře J.K.Tyla Strakonický dudák
O divadelní hře Ladislava Stroupežnického Naši furianti
O divadelní koláži Jindřichohradecká romance z úryvků ze hry Zdeňka Kryzánka Oklamanci a aktovky Ladislava Stroupežnického Paní Mincmistrová


DOPORUČUJEME NA
www.akaska.cz a www.antonin-kaska.cz

Noční prohlídky hrad a zámek Jindřichův Hradec a Bílá paní Jindřichohradecké kulturní léto Jindřichohradecká činohra - Andrea Černá jako kněžna v Jiráskově Lucerně Pořady pro školy Prodej CD a MC - Pohádka o Honzovi Prodej knih - Moje malá ZOO Já zvoním! - mluvená zvonění, vyzvánění, melodie, ringtones, vyzváněcí melodie a vtipné hlášky do mobilu

www.elektricke-ohradniky.cz, www.zemedelske-potreby.cz, chovatelské potřeby, lesnické potřeby, zahradnické potřeby, jezdecké potřeby
Antonín Kaška - herec, moderátor, Cyrano de Bergerac, pořady pro školy, Memento, divadelní představení, Andrea Černá, pohádky, divadelní hry, prodej CD a MC, prodej DVD a VHS, vánoční dárky, dárky k narozeninám, hodinky, parfémy, dabing filmů, reklama, výroba reklamních spotů, casting, jazykolamy, Jindřichohradecké kulturní léto, pověsti, hudební skladatelé, herci, operní pěvci, jindřichohradecká činohra, noční prohlídky Jindřichův Hradec, Bílá paní, ubytování Jindřichův Hradec, Já zvoním! zdarma, zvuky mp3, sms tóny, budíky, hokej, fotbal, sport, hantec, reálné melodie na mobil, hlášky Antonína Kašky, hlášky Líbím se Ti?, Mikuláš, Vánoce a koledy, vánoční přání, novoroční přání, Valentýn, Velikonoce, přání k svátku, blahopřání k narozeninám, blahopřání k promoci, přání k svátku čarodějnic, svatební přání, přání k svátku matek, blahopřání k narození miminka, zamilovaná přáníčka, znamení, Hodíme se k sobě?, zamilované obrázky, auta a motorky na mobil, sudoku, šachy, karty - superhry na mobil, Chcete být milionářem?, sci-fi mobil, horor mobil, dovolená léto 2011 na mobil, psi na mobil, kočky na mobil, koně na mobil, draci na mobil, ryby, akvária na mobil, piráti z Karibiku na mobil, kancelář na mobil, krávy na mobil, falešní sobi na mobil, vyhledavače, výdělek pro webmastery, page rank, výměna odkazů, slovenské hlášky a zvonenia, blahoželania k narodeninám, želanie k meninám, vianočné priania, weisse frau, white lady, poslat SMS zdarma, Bob a Bobek, Rákosníček, Mrazík, princezny, rezervace letenek, prodej zájezdů, statik, prodej, prodej letenek
flash hry online, vánoční hry, logické hry, Garfield, Happy Tree Friends, Worms, StarWars, bojové hry, stolní hry, karetní hry, flash videa, Simpsonovi, Mario, střílečky, sportovní hry, velikonoční hry, zamilované hry, mahjong, Sonic, oddechovky, závodní hry, South Park, Rayman, koňské hry, skákačky, postřehové hry, puzzle, Tom a Jerry, Harry Potter
koňské potřeby, chovatelské potřeby pro dobytek, chovatelské potřeby pro ovce, lizy pro ovce, chovatelské potřeby pro prasata, chovatelské potřeby pro psy, chovatelské potřeby pro králíky, králíkárny, chovatelské potřeby pro drůbež, kurníky, líhně
noční prohlídky, zvuky a hlášky, SMS melodie, teen buzz, java hry, přání a blahopřání, Vánoce, hry online, worms games, mario games, easter games, mahjong games, horse racing games, logic games, Garfield games, Simpsons games, Christmas games, výměna odkazů, výdělek na internetu
pasti, myši, krysy, sklopce na kuny, odpuzovače myší

Reklamy Google:



Copyright © 2004-2017 A.Kaska.cz